Stejně jako každý rok, tak i ten letošní si budeme zítra připomínat všechny svaté. Zkusme se právě v tento den krátce zamyslet: Co nám chce říci tato slavnost?

 

Buď svatý

Ono když se řekne svatost, tak většinu z nás napadne: A to nic! To je tak pro kněze či řeholnice.

A právě slavnost všech svatých by nám měla opět připomenout, že svatost je tady i pro nás. Pro mne i pro tebe.

Nemusíme mít obavy kvůli svému věku, stavu či profesi. V historii můžeme najít snad všechny možné svaté:

děti – sv. Dominik Savio

mladé – bl. Chiara Luce Badano

manželky – sv. Monika

knížata – sv. Václav

konvertity – sv. Augustin

ale i kněze – sv. otec Pio

či řeholnice sv. Faustýna

kteří jsou nám jasným důkazem toho, že svatost nemá naše lidské hranice.

 

Užít si života vs. svatost

„Kdo nalezne svůj život, ztratí jej, a kdo jej ztratí pro mne, nalezne jej.“

Svatí lidé byli ti, kteří dokázali „ztratit“ život pro Krista.

Můžeme se ptát: Co je k tomu vedlo? Proč tolik úsilí vsadili do života, který z pohledu světa nedával smysl?

Tito lidé se dívali dál. Ne pouze na to, co je teď dobré, ale na to, co má pro ně větší a hlavně věčný smysl. Hledali to, co je činí šťastnými a radostnými nejen na chvilku. Vzali své křesťanství opravdu vážně a. Rozhodli se pro Jeho plán ve svých životech.

 

Pořád lidé

Se svatými si často také spojujeme určitou dokonalost a nezlomnost. Něco, co se nás přece netýká.

Ale svatí byli lidé stejně jako my.

Radovali se i byli smutnými. Poslouchali druhé, ale dokázali se i pohádat. Nic jim nechybělo, ale i trpěli nouzí a pronásledováním. Bojovali s hříchem, zakopávali, padali na zem, ale vždy se zvedli, protože věděli, že k cíli mohou doběhnout pouze tehdy, když nezůstanou ležet.

 

Lidé malinkých skutků

Svatí se stali svatými skrze jednoduché všední věci.

Pěkně to vystihla právě Matka Tereza, která řekla:

„V životě nemůžeme dělat velké věci, ale můžeme dělat malé věci s velkou láskou.“

Myslím, že to je věta, která vystihuje životy všech svatých. Svými malými skutky dokázali přinést Krista tolika lidem ve svém okolí. Nepotřebovali moc, stačilo jim k radosti málo. Záleželo jim na každé duši, kterou přiblížili k Bohu. A v jejich maličkosti a slabosti se projevila obrovská Boží moc a láska. Tak svým věrným životem povzbuzují druhé na cestě k Bohu až dodnes.

 

Chci být svatý?

Jak důležité v životech svatých bylo právě jejich vlastní svobodné rozhodnutí. Za příklad vezmu jednoho z nejmladších světců - sv.Dominika Savia

Don Bosco se při jedné slavností rozhodl splnit každému chlapci jedno přání. Na papírku právě malého Dominika Savia našel přání:

„Pomozte mi, abych se stal svatým“

Jeho touha po svatosti byla velká. Chtěl, aby jeho život ukazoval na Krista. A rozhodl se pro to.

Opravdu, tento malý chlapec dokázal i svůj krátký život prožít svatě. Už necelých 100 let po své smrti byl prohlášen za svatého. 

Zvláště dnešní doba potřebuje svaté! Lidi, kteří budou žít naplno a jejich životy budou mluvit: Je tu Někdo, kdo tě miluje a pro Koho stojí opravdu žít!

Modleme se za milost a touhu po svatosti. 

A zkusme si proto při slavnosti všech svatých také my položit a možná i zodpovědět otázku:

CHCI BÝT SVATÝ?